Historie

Něco málo k výrobě a historii smaltovaného zboží.

Ve smaltérské výrobě se spojuje kovozpracující výroba s výrobou sklářskou. Lehce tavitelná sklovina (smalt) chrání kovový podklad před korozí a působením kyselin. Hladký a lesklý povrch umožňuje snadné čištění a hygienickou údržbu. Současně působí velmi dekorativně a zvyšuje prodejní atraktivitu výrobku.

Smaltovaný hrnek s folklorním námětem

Smaltovaný hrnek s folklorním námětem

Smaltování drahých a barevných kovů se provádělo od starověku, ale železo společně s litinou se začalo smaltovat až v pol. 19. století zásluhou brněnského chemika pana Bartelma, který přišel na správné chemické složení skloviny, která se při výpalu dobře snese s plyny, vznikajícími při vypalování železného plechu a litiny.

Výroba smaltu vyžadovala tavicí pec, kulové mlýny na mletí skloviny. Kovové předměty se vyráběly z tenkostěnného plechu v lisech a klempířských dílnách. Očištěné výrobky se mořily v kyselině a poté polévaly tzv. smaltéřskou břečkou (skelnou řídkou polevou). Tuto břečku si velké smaltovny vyráběly podle vlastních tajných receptur z vytavené rozemleté skloviny (frity). Přesná receptura skloviny byla firemním tajemstvím.

Do vzniklé skelné břečky se výrobky namáčely, nebo se jí polévaly. K tomu bylo určeno speciální nářadí. Po vysušení se výrobek vypálil.

K výrobě smaltovaných výrobků byly zapotřebí také stroje a nástroje k výrobě kovových základů atd.  Z toho je zřejmé,  že zařízení výrobny smaltovaného zboží bylo finančně náročné.

Usušené výrobky se vypalovaly v muflových pecích na teplotu 800-1000 °C. Nejprve základní smalt, poté další barevné vrstvy. Popřípadě dekory, které se nanášely vždy na vypálený podklad.

Ve smaltovnách pracovali lidé zaučení, ale také neodborné síly a často i děti. Provozy byly velice nezdravé – výpary kyselin, prašnost, hluk atd., práce byla fyzicky náročná. Z toho pramenily časté sociální nepokoje a stávky, kterými si dělníci vymáhali lepší pracovní podmínky.

Výrobu smaltovaného zboží ovlivnil v roce 1863 vynález Siemens-Martinovy technologie, který umožnil lisování složitých tvarů z železného plechu. Tvarově zpočátku napodobovaly smaltované výrobky předměty z jiných ušlechtilejších materiálů. Např. porcelán, kameninu, cín, měď, majoliku atd. Časem si však technologie lisování plechu našla své vlastní tvarosloví charakteristické právě jen pro smaltované zboží. Tvary se zjednodušily a již nepůsobily jako levnější náhražka ušlechtilejších materiálů.

Smaltovaný hrnek s folklorním námětem

Smaltovaný hrnek s folklorním námětem

Barevné dekorování velice přispělo k atraktivitě a tím lepšímu prodeji výrobků.

V 80. a 90. letech se projevila snaha barevně a tvarově se odlišit od konkurence. Tak například plzeňská smaltovna Bartelmus vyráběla tzv. plzeňskou modř, která je pro její výrobky charakteristická. Dekory i barevnost vycházely vstříc vkusu zákazníka. Nejpestřejší  výrobky byly určené na vývoz do zámoří.

V období 1. světové války se výrobci orientovali na výrobu pro armádu. Polní lahve, polní kuchyně, misky na jídlo, sanitární zboží…

Menší smaltovny fritu i lisované železné výrobky nakupovaly a dávaly jim vlastní dekory. Kolem r. 1930 prodávaly všechny československé smaltovny obdobné zboží, které si trh žádal. Sortiment výrobků byl široký a pokrýval v podstatě všechno zboží denní potřeby.

Vyráběly se naběračky, lžičníky, poháry, džbány, hrnky a hrnce. Krabice, dózy,dřezy, vědra, pařáky, podnosy, věšáky, držáky, kotlíky, servisy na čaj a kávu atd. Také svícny, lampy, stínítka, mlýnky, hodiny, pánve, vdolkovníky a lívanečníky, formy na pečení, schránky na chléb, koupelnové doplňky, hygienické potřeby.  Prostě, šíře výrobků ze smaltovaného plechu a litiny je nepřeberná. Vyráběly se také miniatury pro děti, určené na hraní…  Zajímavé je např. že v r. 1898 firma Sternlich si nechala patentovat smaltovanou střešní krytinu.

Po vzniku Československé republiky nastal rozmach výroby. Československé smaltované výrobky se vyváží do všech světadílů. Tomu odpovídá veliký růst produkce smaltoven v Československu. Tento růst s sebou nese nový rychlejší způsob dekorování smaltovaného zboží. V něm využívalo principu šablonování.

Nejvýznamějším výrobcem kuchyňského smaltovaného zboží se stala českobudějovická smaltovna Sfinx, která po znárodnění dala název všem výrobcům tohoto zboží v Československu. Malé smaltovny, pod vedením dosazených správců, často skončily s výrobou, nebo přešly na jiný výrobní program.

Komentáře nejsou povoleny.